Studnice

Pozvednout v kolenou, a nádech. Pocítil chvilkovou úlevu, když se do jeho zmučených plic znovu dostala troška vzduchu, ale věděl, že to je opravdu jen na chvíli.

Každý nádech ho stál spoustu sil, a při každém se mu třísky z hrubého dřeva za jeho zády zadíraly do kůže.

Kříž.

Tak přece jsi mne nakonec dostal, pomyslel si s chmurným úšklebkem, když přemýšlel o obávaném římském popravčím nástroji. Když byl mezi svými, rád o něm vyprávěl morbidní vtipy, ale dnes na žádný z nich neměl náladu.