So 10. 3. 2012

Hlas rozumu

Hlas rozumu

Pane Bože, nač tak zhurta?
Vždyť máš jablek víc jak sultán!
Had to taky myslel dobře,
nevěřil bys milé kobře?
Promluvte si blíže, zblízka,
vyjasněte stanoviska!
Necháte snad hrůzy dštění,
vždyť jde jen o nedorozumění.

Poslyš, Dejve, Saule, hochu,
přemýšlejte aspoň trochu!
Hodil kopím, to je toho!
A že dvakrát? Dej si pohov.
Kdybyste si spolu sedli,
promluvili, něco snědli,
zjistíte, že nic to není,
než malinké nedorozumění.

Jeremjáši, slova tvrdá,
těžce nese duše hrdá.
Mírná slova, dbej mé rady,
daj’ vás zase dohromady.
Kdybys jenom mluvil něžně,
smíření hned zvedne stěžně,
ukáže se v dalším dění,
že jde jen o nedorozumění.

O sobotu, Kriste milý?
Ruce byste neumyli?
Všichni chcete sloužit Bohu,
snad vám trochu dopomohu.
Ústupeček tady, támhle,
všechno bude jasné náhle.
Vzbuďte se ze svého snění,
je to jenom nedorozumění.

Že ti lhali? Marná sláva.
Já bych radši vyjednával.
Pomlouvali? Ukřivdili?
Jsme jen lidi, bratři milí.
Narůžovo natřem‘ skutky,
nač působit lidem smutky?
Než se trápit nočním bděním,
budem říkat: „Nedorozumění!“

Vyndej, pštrose, hlavu svoji,
od dob, co svět světem stojí,
hřích víc věcí k zlému mění
než největší nedorozumění.