Studnice

A šálemský král Malkísedek přinesl chléb a víno; byl totiž knězem Boha Nejvyššího. Požehnal mu: „Požehnán buď Abram Bohu Nejvyššímu, jemuž patří nebesa i země. Požehnán buď sám Bůh Nejvyšší, jenž ti vydal do rukou tvé protivníky.“ Tehdy mu dal Abram desátek ze všeho. (Gn 14:18–20)
Smí člověk okrádat Boha? Vy mě okrádáte. Ptáte se: »Jak tě okrádáme?« Na desátcích a na obětech pozdvihování. (Mal 3:8)

Měli jsme vám to nedávno tuhou diskusi na mládeži. Desátky ano či ne? A jestli ano, tak máme i my, chudí študenti, dávati ze svého kapesného? Jiný bratr zase po domluvě (nikoli naši, nikoli na mládeži) činil pokání z toho, že dává desátky jen z čisté, a ne z hrubé mzdy. Z máty, z kopru, a z pažitky ze zahrádky zatím nedává.

Jak to ale s desátky je? Tak máme je platit, nebo ne? Podívali bychom se tedy společně na dva desátky ve starém zákoně – Abrahamův a Jákobův, a něco si o nich povíme.