Studnice

Proto opustí muž svého otce i matku a přilne ke své ženě a stanou se jedním tělem. (Gn 2:24)

Jedno léto jsem byl navštívit dívčí tábor spřáteleného skautského oddílu, a zrovinka, když jsem tam byl přítomen, nacvičovala děvčata jakousi scénku. Tuším nějací indiáni nebo co, ale na co si pamatuji zcela jasně, byl slib, který v oné scénce nakonec zazněl, a jak lesem zněla ta krásná slova: „Beru si tuto ženu za svou manželku, abych ji miloval v nemoci i ve zdraví, v bohatství i v chudobě, v dobrém i ve zlém, dokud nás smrt nerozdělí.“

Slib. A krásný slib, a když je dodržený, je o to krásnější.

Slib. A nedodržitelný slib, zdá se dnes mnohým, kteří raději neslibují, než aby pak nesplnili.

Jak ale nad tím vším přemýšlí Hospodin?