Mon 29. 9. 2008

Jak kázat bez výsledků

Jak kázat bez výsledků

Tento krátký seznam pro všechny kazatele, kteří nechtějí mít ve svém díle žádné na věčnost trvalé výsledky, sestavil Charles G. Finney. Originál je na adrese: http://www.bi­blebelievers.com/…-preach.html

1. Ať je vaším hlavním motivem zvýšit svou oblíbenost – pak budete svá kázání jistě přizpůsobovat tomuto účelu, a ne tomu, aby získala duše pro Krista.
2. Vyhýbejte se kázání takových věcí, které urážejí tělesnou mysl, nebo by vám lidé mohli podobně jako Kristu říci: „To je hrozná řeč! Kdo to může poslouchat?“
3. Nedělejte žádné zřetelné závěry a neznepokojujte svědomí svých posluchačů, nebo by mohli začít mít obavy o své duše.
4. Nepoužívejte žádné příklady, opakování a důrazné výroky, které by mohly lidi přimět, aby si pamatovali, co jste říkali.
5. Při přednesu se vyvarujte jakékoli vášnivosti a upřímnosti, nebo byste mohli zanechat dojem, že skutečně věříte tomu, co tvrdíte.
6. Obracejte se k emocím, a ne ke svědomí svých posluchačů.
7. Dávejte si pozor, abyste nesvědčili o moci evangelia ze své vlastní zkušenosti, nebo byste mohli u svých posluchačů vyvolat přesvědčení, že máte něco, co potřebují.
8. Nepřivolávejte zpět nepohodlné vzpomínky tím, že byste svým posluchačům připomínali jejich dřívější hříchy.
9. Odsuzujte hřích všeobecně, ale neukazujte na žádný konkrétní hřích vašeho současného obecenstva.
10. Rozhodně nevyvolávejte dojem, že Bůh vašim posluchačům přikazuje poslechnout pravdu teď a tady. Nenechte je myslet si, že od nich právě zde, na tomto místě očekáváte, že dají svá srdce Bohu.
11. Zanechejte v nich dojem, že se od nich očekává, že opět odejdou ve svých hříších a zváží celou věc, až jim to bude vyhovovat.
12. Hodně se zabývejte jejich neschopností poslouchat Boha a zanechte dojem, že musí čekat, až Bůh sám změní jejich povahu.
13. Kažte spásu z milosti a zároveň ignorujte zavržený a ztracený stav hříšníka, nebo by mohli porozumět, co myslíte tou milostí, a pocítit její potřebu.
14. Kažte o evangeliu jako o léku, ale utajte nebo ignorujte informace o smrtelné nemoci hříšníků.
15. Nehovořte o duchovnosti Božího svatého zákona (skrze který přichází poznání hříchu), nebo by si hříšník mohl uvědomit svůj beznadějný stav a uprchnout před nadcházejícím hněvem.
16. Nikdy u hříšníků nevyvolávejte strach, ale zanechejte dojem, že nemají žádný důvod se bát.
17. Kažte Krista jako nekonečně přátelské stvoření s dobrou povahou a pomiňte jeho sžíravé výtky hříšníkům a pokrytcům, které tak často přiměly jeho posluchače třást se.
18. Ať už zjevně nebo příležitostně připusťte, že lidé v sobě mají nějaké morální dobro, jinak by hříšníci mohli pochopit, že potřebují zásadní změnu v srdci, obrat od hříchu ke svatosti.
19. O pekle mluvte tak málo, až si vaši lidé začnou myslet, že vy sami nevěříte v jeho existenci.
20. Zanechejte dojem, že pokud je Bůh aspoň tak dobrý jako vy, nemůže přece nikoho poslat do pekla.
21. Neuvádějte žádné protivné odkazy na učení o sebezapření, nesení kříže a ukřižování světa, nebo byste mohli přesvědčit a obrátit některé ze členů své církve.
22. Nekárejte světské sklony v církvi, nebo byste mohli zranit city lidí a nakonec některé z nich obrátit.
23. Nekárejte marnivost v oblékání, nebo byste mohli zanechat nepříznivý dojem u vašich ješitných a světských členů.
24. Podporujte mnoho církevních večírků a sami se jich účastněte.
25. Jako svůj prvořadý cíl si stanovte, abyste byli osobně oblíbení všemi třídami svých posluchačů.
26. Zaměřte se na to, aby vaši posluchači byli spokojeni s vámi i sami se sebou, a zvláště se vyvarujte zranit něčí city.
27. Především nikdy nekažte pro nikoho, kdo je zrovna přítomen. Kažte o hříšnících, ale ne jim samotným. Říkejte „oni,“ a ne „vy,“ nebo by si někdo mohl vzít vaše téma osobně, uplatnit ho ve vlastním životě a tak si zajistit spásu své duše.