Manuál pro chvály a uctívání
Všechny laskavé čtenáře prosím, aby článek dočetli až do konce a neskončili hned na začátku, pokud by se jim snad něco „nepozdávalo“.
Tento manuál neslouží v žádném případě jako závazný pro všechny služby a služebníky, nicméně vezměte prosím na vědomí, že se zakládá na mnohaleté zkušenosti lidí, kteří v této oblasti aktivně působí a aktivně se zabývají o tuto dříve odmítanou a zanedbávanou oblast. Proto doufáme, že vám jejich poznámky budou k užitku.
Bůh ve skutečnosti nepotřebuje vaše chvály
Kdo mi napřed něco dal, abych mu to splatil? Pod celým nebem všechno je mé. (Jb 41:3)
Uvědomte si prosím, co tu Bůh Jobovi říká. Říká: „Vše je mé, a ty nemáš, co bys mi dal. Co máš? Co bys mi mohl dát?“ A vskutku, když se podíváme dál do Písma, uvidíme, že Job na tuto otázku reaguje jen tichým údivem a poznámkou, že „Proto odvolávám a lituji všeho v prachu a popelu." (Jb 42:6). Povšimni si prosím, že Bůh v té chvíli Jóba nijak neuklidňuje, ani mu neříká: „Jobe, poslyš, ty přece máš, co bys mi dal.“ Ne. Bůh na to tiše přikývl, dal Jóbovi takto na srozuměnou, že to pochopil správně.
Tohle je proto dnes veliká hradba ve správném pochopení chval – a totiž, že se domníváme, že chválami jako bychom vlastně Bohu něco dávali. Ale kdo jsi ty člověče, že chceš Bohu něco dávat? Copak On to neviděl předem? Copak On to všechno nestvořil a není to snad Jeho? Bůh ve své nekonečnosti všechno zná a čím ho chceš ještě překvapit? Pochop to už konečně, že On stejně ví, co mu budeš říkat, ještě než otevřeš ústa (Žalmy 139:4). Jakou to tedy asi má cenu, pokud už předem víš, co ti někdo bude říkat? Nemysli si tedy, že Bohu chválami něco dáváš, On má vše a protože má vše, pak tedy už nic nepotřebuje.
Chvály jsou tu pro nás
Neboj se, země, jásej a raduj se, neboť veliké věci vykoná Hospodin. (Jo 2:21)
Podívej se, co je tu napsáno. Bůh chce, aby ses radoval. Raduj se z toho, co On udělá. Ano, On tu dal chvály a uctívání a je to protože On Tě miluje. Uvědom si, že On Tě má opravdu rád. Proto sem dal chvály, aby Ty jsi mohl mít radost, dokonce máš i tu čest, že se smíš radovat z toho, co On každý den dělá. Radovat se z vycházejícího slunce, ze zpěvu ptáků, ze všeho, co On svou milostivou rukou stvořil. To bezpochyby můžeš a před Bohem je to dobré a protože On chce pro Tebe, aby ses měl co nejlépe, také chce, aby ses co nejvíce radoval. Pro tento účel také ustanovil chvály, vždyť i Ty sám dobře víš, že snad nic nepozvedne Tvé srdce, jako chvály. Důsledkem bodu jedna tedy je to, že Bůh ve své nekonečné milostivosti ustanovil chvály pro nás, to proto, že nás má rád a proto, že chce, abychom se radovali.
Pokud se při chválách neraduješ, neděláš to, pro co je Bůh ustanovil
Spravedlivý se bude radovat z Hospodina a utíkat se k němu;
on bude chloubou všech, kdo mají přímé srdce. (Ž
64:11)
že plesání svévolníků trvá krátce a radost rouhačů jen
okamžik? (Jb 20:5)
Přestaly v sadu radost a jásot, na vinicích se už neplesá a
nehlaholí, nikdo nelisuje v lisu víno, tvému výskání jsem učinil
přítrž. (Iz 16:10)
Uvědom si, že Bůh tady ukazuje vztah mezi radostí a Tvým vztahem s Ním. Vidíš, že ke spravedlivému patří radost. V předchozích bodech jsme si jasně ukázali, že Bůh k tomu, abys měl radost ustanovil některé věci. Ustanovil zcela jasně některé věci, aby Ti radost přinášely, dokonce, jak jsme již ukázali, ustanovil chvály přímo k tomuto účelu, a to aby Ti radost přinášely.
Vím, že to teď bude znít trochu tvrdě, ale když Bůh říká „raduj se“, kdo jsi Ty, abys neposlouchal. Víš, že je napsané, že On si nadevše cení poslušnosti a že je třeba Jeho nařízení poslouchat. Navíc platí, že Bůh se vždycky staví za ty, kdo jednají v poslušnosti víry. Tímto tedy chci trochu vysvětlit ten až provokativní název bodu. Bůh chce, aby ses radoval, dokonce Ti k tomu dal ve své milostivosti chvály, ale pokud Ty si jdeš po své cestě, nebudeš z toho mít prostě nic. Také vidíš, že radost spravedlivého trvá napořád a radost svévolníků jen na okamžik.
Ale nade vším ční jako vše tento závěr. Jestliže tedy chvály jsou pro to, abys měl radost (jak jsme zřejmě ukázali v bodu jedna a dva) a ty radost nemáš, pak tedy něco je v nepořádku, něco se pokazilo a Ty něco děláš špatně. Protože je hloupost obvinit Všemohoucího, že On si něco špatně spočítal, musíš to tedy být Ty.
Nenoste mi vadné oběti
Nikdo z potomstva kněze Árona, kdo by měl nějakou vadu, se nepřiblíží, aby přinášel ohnivé oběti Hospodinovy. Má vadu, nepřiblíží se, aby přinášel chléb svého Boha. (Lv 21:21)
Na tomto místě mohou mnozí namítnout, že se přeci jedná o Starý Zákon. Ano, to je pravda, ale Bůh je pořád stejný. A dokonce je napsáno, že my, kteří odmítáme tu novou smlouvu si zasloužíme ještě větší trest než ti, kteří odmítli tu starou. Také vidíš, že i Ježíš měl co říci o dokonalosti – „Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.“ (Mt 5:48). Také si uvědom, že Jeho služba byla dokonalá a my jsme povoláni být zde na Zemi takoví, jako byl On (1 J 4:17). Ani dnes tedy není žádoucí a dokonce ani dovolené dávat Bohu vadné oběti. Co by sis Ty asi pomyslel o někom, kdo by říkal, že Ti slouží, ale to, co by ti dával, by bylo z druhé ruky, podřadné kvality? Jak by ses na to asi díval?
Že to Bohu nevadí? Ano, to je častý argument těch, kdo říkají: „Ale já s tím nechci nic dělat, ono to tak stačí.“ Až příliš mnoho to připomíná ono známé „mám dost a víc už nepotřebuji.“ Proto tvrdím, že člověk, který nepracuje na tom, aby se zlepšila jeho schopnost ve chválách nemá co dělat v této službě. Nejen, že to ukazuje na to, že si neváží dost Boha na to, aby se pro Něho namáhal, ale ukazuje to přímo do jeho srdce na to, že si myslí, že už je něco pro Boha dost dobré a není na tom tedy třeba pracovat.
Jsi Boží vyslanec – a máš Ho tedy reprezentovat
Toto praví Hospodin, stvořitel nebe, onen Bůh, jenž vytvořil zemi, jenž ji učinil, ten, jenž ji upevnil na pilířích; nestvořil ji, aby byla pustá, vytvořil ji k obývání: "Já jsem Hospodin a jiného už není. (Iz 45:18)
Tady se podívej na to, koho vlastně reprezentuješ. To není jen tak někdo, to je Pán Pánů a Král Králů. Jemu jsou poddána všechna knížata a všechny mocnosti. On vládne. A řekni mi, jen mi jmenuj jediného krále, který by si na svůj dvůr dal hudebníky, kteří neumí hrát? Který by si do vojska povolal vojevůdce a vojáky, kteří neumí bojovat? Který by si za vyslance zvolil lidi, kteří neumí mluvit? Neříkali by si pak lidé o tom vládci, že je to blázen? Nebyl by pak kvůli svým služebníkům v pohrdání?
Je mi těžko, když vidím některé křesťany, jak se snaží zalíbit se Bohu, ale bez pravého poznání – „Vždyť jim mohu dosvědčit, že jsou plni horlivosti pro Boha, jenže bez pravého poznání.“ (Ř 10:2). Ano, to je skvělé, že jsi horlivý, ale pokud děláš Bohu ostudu, pokud si lidé při pohledu na Tebe zakrývají tvář a říkají si: „No, jestli je tohle jeho služebník, jaký asi bude ten jeho Bůh,“ co tím vlastně uděláš? Máš tedy horlivost, ano, já uznávám, že bez horlivosti to nejde, dokonce si ji Bůh velmi, velmi cení, ale také je potřeba mít zkušenosti a vědět, koho vlastně reprezentuješ. Nezapomeň, je to Pán Pánů a Král Králů.
Závěr
Znovu opakujeme, že tento manuál není závaznou normou pro křesťany, pouze má ukázat trochu jiný pohled na věci, než jak je často přijímáno. Autoři jsou zcela otevřeni diskusi o tématu, které je jistě dost široké a my si neděláme žádný nárok na neomylnost. Pouze bychom chtěli, aby v této místy tak zesložitěné oblasti křesťanského života zavládl pokoj a řád, neboť Bůh je Bohem řádu a ne zmatku (1 Kor 14:33). Nechť je Ti tedy i tato práce k užitku.
S láskou Tví bratři:
John Liam a Peter Swan, Lucifer Ministries
Komentář k akci „Manuál pro chvály a uctívání“
Úspěšný den. Jistě jste se již doslechl o naší akci v souvislosti s Manuálem pro chvály a uctívání. Protože se ozvaly jisté hlasy tvrdící, že takto v některých bodech pomáháme nepříteli, protože mu dáváme do ruky pravdu, rozhodli jsme se, že vám napíšeme, co touto akcí sledujeme. Jistě již máte k dispozici náš manuál (je o vás známo, že jste mužem nad jiné prozíravým a schopným) a tak budeme pouze komentovat jednotlivé body a výsledky, kterých si slibujeme dosáhnout.
Bůh ve skutečnosti nepotřebuje vaše chvály
Některé z pochvalných slov o naší práci zaznamenávaly s uspokojením, že toto je nádherný tah, jak okrást Velesupermegasvatého židovského o chvály jeho lidu. S uspokojením sledujeme, že se tak opravdu děje, nicméně naše plány šly trochu dál. Naším celkovým cílem je odvést oči jeho dětí od něho samotného a znovu je naučit, že dívat se na sebe je to správné měřítko, jak má člověk žít. Tedy v celkovém kontextu si slibujeme nejen že jej okrademe o upřímné chvály jeho lidu, ale také i o jeho lid samotný, protože je známo, že pokud se přestanou dívat na něho, velmi rychle se dostanou pod naši vládu. Proto prosím s následujícím cílem čtěte i další řádky.
Chvály jsou tu pro nás
Tento tah je bezesporu geniálním. Jestliže ó veliký nepotřebuje jejich chvály, je třeba nějak odůvodnit, k čemu tu vlastně jsou. Tento tah je Johnovou myšlenkou a musím říci, že je originální a svým způsobem zcela nenahraditelná. Nejen že úspěšně vysvětluje bod jedna (a to dokonce tak, že ukazuje na velikou laskavost krále žebráků, což mají dnes jeho dětičky obzvláště rády), ale dovoluje nám sem vnést ještě jeden prvek manipulace. Nevím, jestli si toho Vaše vznešenost všimla, ale protože se těžiště pozornosti přesunulo na člověka, mění se také měřítko. Najednou již tedy se chvála nepoměřuje podle toho, jak se na ni dívá ten jenž trůní někde na své kadibudce v oblacích, ale tím, co prožívá člověk. To ovšem znamená, že měřítko již není věčné a neměnné, ale poddané lidské proměnlivosti. Jistě vám nemusím vysvětlovat, že toto je možné velice snadno využit pro naše záměry, které jsme popsali v bodu jedna.
Pokud se při chválách neraduješ, neděláš to, pro co je Bůh ustanovil Uznáváme, že tento bod je poněkud riskantním. Nicméně rozhodli jsme se ho zařadit do manuálu z toho důvodu, že pokud chcete lidem naservírovat něco, co sežerou, je třeba to trochu okořenit, dát tam něco, co je trochu kontroverzní, něco, co je zaujme. Pokud totiž i tomu největšímu hříšníkovi budeme jen mazat med kolem huby, hned pozná, že něco není v pořádku. Tento bod tedy plní tuto funkci, že ukazuje na člověka: „Ano, tady je něco, co můžeš a máš změnit ty.“ Lidé totiž stále ještě ví, že ten jejich rádobybůh je bude soudit osobně a tedy i náš manuál musí být svým způsobem velmi osobním, dávat člověku pocit toho, že přece jen něco se mění a něco nového pochopil.
Kromě toho má tento bod tu skvělou vlastnost, že odvádí pozornost a v extrémním případě může dokonce člověka přivést do stavu odsouzení sebe sama (a Vašemu zraku jistě neuniklo, že se tak již děje a tato myšlenka má celkem širokou odezvu, přestože se o ní raději vůbec nemluví). Nemusím jistě připomínat, jak je to pro naše plány výhodné.
Nenoste mi vadné oběti
Tento bod je v zásadě bez rizika a potvrzuje křesťánkům jen to, co oni v zásadě již dlouho vědí, a to jest, že jejich služba je ještě nedokonalá a musí se ještě mnoho učit. Nezbývá mi než připomenou Váš geniální tah, kdy Vaše strategie „jsi ještě příliš mladý/příliš starý“ se stala velkou pomocí všem, kdo nevěděli, kudy se dostat k nepříteli.
Jsi Boží vyslanec – a máš Ho tedy reprezentovat
Dovoluji si u tohoto bodu poznamenat, že velmi dobře zapadá do Vaší dlouhodobé strategie s názvem „Ne Boží děti, ale Boží dospělí“. Ukazuje totiž dětem pana Já chci být chválen, že nade vše je třeba dávat mu úctu a bázeň a tím se nám často podaří okrást jeho děti o všechnu radost z toho co dělají, protože stále ještě se musí ptát sami sebe, zda je to dost dobré. Navíc jsme tím v podstatě zamezili, aby po shromážděních a po konferencích sloužili malí a nevýznamní lidé, kteří sice neumí příliš hrát, ale zato nad nimi stojí duch Já chci být chváleného. Nechceme se příliš chválit, ale toto je zcela zřejmý a jasný úspěch toho, co děláme, a totiž to, že již snad není skoro přípustné, aby na nějaké větší akci hrál, nebo sloužil někdo, kdo není „dost dobrý“ (a měřítko, jak jste si jistě všiml, určujeme my).
Závěr
Věříme, že není třeba nějak manipulovat s Vaším názorem, protože Vaše prozíravost je známa, nicméně jsme se obávali, že by Vám někteří, kdo nepřejí naší práci, mohli dodat falešné informace a tedy jsme se rozhodli podat Vám přímo nezkreslené informace o celé akci. Nebojíme se tedy vše svěřit do Vašich rukou, protože víme, že Váš úsudek bývá vždy dobrý.
S úctou Vaši poddaní
John Liam a Peter Swan, Lucifer Ministries
Stanovisko Boha Otce Všemohoucího k „Manuálu pro chvály a uctívání“
Já jsem vskutku ten první i ten poslední, počátek i konec. Nezapomínejte na to, když mě uctíváte, když se mi klaníte a když přede mnou odevzdáváte své oběti. Není nikdo kromě mne a není nikdo, kdo by mi byl roven. Není nikdo, kdo vysvobodí, když já zatratím a nikdo, kdo by zatratil, když já vysvobozuji. Pojďte a řekněte mi, jak se upevňují hvězdy na oblohu a jak jsou stvořeny základy země. Byl snad někdo z vás při tom? Ano, na toto nezapomínej, že já jsem. Navždy a navěky.
Však přesto nezapomínej také na to, že já tebe miluji. Že láskou nad tebou umlkám a zase se z tebe veselím. Pověz mi, maličký, není to snad radost vědět, že se z tebe mé srdce veselí, že já i nad tebou budu umlkat a plesat i s tebou se radovat, že i když jsi tak maličký, máš jednu velikou moc a velikou výsadu. Ty můžeš zlomit mé srdce, ale na straně druhé máš i moc ho nesmírně potěšit. Hle, mě těší, když mě chválíš, když mi vzdáváš dík za vše, co jsem pro tebe udělal. A jako muže těší chvála od jeho ženy a otce chvála od jeho dětí a i ty víš, že by pro ně často šel světa kraj, tak i mě těší, když ty mi říkáš, že ti na mě záleží. Drž si tedy čisté srdce a nelži mi do očí, že mě máš rád a že ti na mě záleží, jestliže ke mně nepřicházíš, neříkej mi, že jsi mi vděčný, pokud to není pravdou, ale jinak mé srdce potěší i slůvka neumělá, nedokonalá. A řekni mi, nemyslíš si, že Ježíš, můj milovaný jediný syn, má na této zemi již tak dosti zármutku? Nemyslíš, že by bylo krásné vidět, jak se jeho oči rozzáří? Pravím ti, že tohle je to proč jsem vložil do tvých úst chválu a na tvůj jazyk chvalozpěv. To aby se ty oči, někdy tolik utrápené a zkoušené zase naplnily radostí a jásáním. Vždyť jeho miluji nade vše a on je středem všeho, co tvořím.
Neříkej: „Já nejsem dost dobrý.“ Vždyť já jsem tě učinil v něm dokonalým. Když se dívám na tebe, vidím svého syna, toho, kdo za Tebe zaplatil. Řekni mi, není on nádherný? Není to snad tvůj milý, přežádoucí skvost? Není on snad někým, koho bys chtěl z celého srdce chválit za to, co pro tebe udělal? A já ti pravím dělej to. Nedívej se napravo ani nalevo, nezkoumej, jak to dělají jiní, ale ty sám hledej srdce svého ženicha, ženicha z nebes. Copak má se nevěsta dívat, jak jiné nevěsty hledají srdce mužů svých? Copak sama neví? Copak jsem ji tak nestvořil, aby hluboko ve svém nitru tušila, znala, jak potěšit srdce jeho? Copak srdce jeho nepotěší spíše to, co ty neumělýma rukama s láskou uděláš? Hle, co je dokonalé určuji já. Nejsi to ty, kdo určuje, co je dokonalé. Byl jsi se mně snad někdy zeptat ty sám?
Neříkej také: „To není dost dobré,“ když se mě nezeptáš na názor. Copak já, který jsem stvořil ucho neumím posoudit, co je krásné? A který jsem stvořil zrak neumím posoudit, co je příjemné na pohled. Hle, oznámím ti, co je krásné na pohled, je to tvář usměvavá a srdce na dlani. Hle, ukážu ti, co je nádherné, je to zpěv vysvobozených, píseň zachráněných, těch, kdo byli vykoupeni. To je v mých očích nádherné a to je krásné, po tom se pachti a za tím utíkej. Nemarni svůj čas a sílu pro přeludy a pro pomíjivé věci tohoto světa. Vždyť já ti chci být vším.
Nade vše si tedy zamiluj to jméno Ježíš. Jméno, které se mi zalíbilo vyvýšit nade všechna jména. Nade vše jemu vzdávej chválu a jeho si važ. To proto, že on pro tebe mnoho udělal, že pro tebe šel na kříž a pro tebe vyléval svou krev. Pro to, že se tak pokořil, dal jsem mu jméno jako žádné jiné. To ať je tvou radostí a tvým štítem navěky a navždy. Amen.