Hanka Šmikmátorová
Autorovy články
- První večeře (Biblické, 02/16/09 22:19)
- Tak chtěl nebo nechtěl? (Kázání a úvahy, 10/19/07 22:12)
- Vyučování o padlých andělech (Kázání a úvahy, 04/26/07 14:29)
- Bloudící myšlenky (Wandering Thoughs) (Kázání a úvahy, 03/09/07 18:57)
- Hledat Boha - ale jak? (Hlas volajícího, 01/23/07 10:55)
- Blahoslavení (Biblické, 10/19/06 14:38)
O autorovi
Jmenuji se Hanka Šmikmátorová a po tomto světě se pohybuji něco málo přes dvacet let, přesněji od roku 1987. V současné době studuji Právnickou fakultu Masarykovy univerzity tady v Brně a přemýšlím, kudy povede moje cesta, až školu dokončím:-)
Pocházím z nevěřící rodiny. Moji rodiče k sobě mají krásný vztah a krom toho taky 3 dcery, z nichž jsem já ta nejstarší. Máma i táta mají blízký vztah k přírodě, trempování a táboření, a zvláště maminka se od dětství motala kolem skautingu a vším, co je s tím spojeno – to jsem po ní koneckonců zdědila, takže teď se krom jiného podílím na vedení jednoho dívčího skautského oddílu tady v Brně. Ve skautu jsem se taky poprvé dověděla o Bohu – a to když uvěřil jeden kamarád ze spřízněného chlapeckého oddílu (shodou okolností je to tvůrce a hlavní přispěvatel tohoto webu:-).
Co mě ale doopravdy přesvědčilo o tom vydat se za Bohem, byly útlé dětské knížky o kouzelné zemi Narnii od C. S. Lewise, a dodnes na ně nedám dopustit. Skrze příběhy Letopisů Narnie se mě Bůh dotkl asi tak nejvíce – poprvé v životě jsem si u jejich čtení uvědomila, že nad naším světem skutečně drží svou ruku někdo silný, mocný, ale také nádherný a milující, a že ho chci poznat. A tak jsem, na jaře roku 2003, nakonec vydala svůj život Bohu a začala navštěvovat brněnský sbor AC, kde jsem později byla také pokřtěna a stala se jeho členem.
Už od dětství si asi nejvíc rozumím s papírem, pastelkami, tužkami, barvičkami a jinými vynálezy, s jejichž pomocí se dá malovat, kreslit a taky trošku psát. Ráda a hodně čtu a zvlášť dřív, když bylo více času, jsem proseděla celé dny s nosem zabořeným do knížky. Dnes ho nejčastěji nořím do paragrafů a pak taky do Bible (a když je zrovna po zkouškách a je chvilka klidu, tak sem tam i do něčeho jiného:-)
Na gymnáziu jsem uvažovala také nad novinářskou dráhou a dokonce mě i přijali na brněnskou žurnalistiku. Po modlitbách jsem se ale nakonec rozhodla pro práva a dodnes tohoto kroku nelituji – studium práv mě baví (ačkoli jsem si při sepisování rozvrhu myslela, že to bude strašná nuda) a Bůh mi vysněnou práci v médiích zajistil jinak a mnohem lépe, než bych si to sama naplánovala – totiž v české redakci Trans World Radia, kde jednou týdně sedávám na horkém moderátorském křesle. TWR (neboli v našich končinách Radio 7) je křesťanská stanice, která chce předávat evangelium pomocí celodenního vysílání.
Teď už o mně něco málo víš, a zbývá vyslovit jedno malé přání, které je spojené se vším, co si přečteš tady na Studnici, ať už to pochází z pera kteréhokoli z autorů: ať Ti je Studnice opravdu místem, kde si můžeš odpočinout a načerpat nové síly na své cestě za Bohem, ať už budeš procházet čímkoli.