Povídky z pralesa
„Krokodýli nejsou a nikdy nebyli,“ myslel si (a hlásal) i navzdory dobře míněným radám svých soukmenovců a spoluzvířat opičák Titu…
…a dost špatně dopadl.
Když jsem byl ještě malé dítě, byly Povídky z pralesa naší nejoblíbenější dětskou kazetou, kterou jsme si s velikou oblibou přeposlouchávali zas a zase. Nic nám nevadilo, že většina z nich je poněkud drsnějšího rázu a že nebohá zvířátka obvykle poměrně špatně skončila, na kráse příběhů a bajek z daleké džungle to moc neubralo. Ke každé bajce též patřilo nějaké to morální ponaučení, nicméně obávám se, že ačkoli jsme si pamatovali, že chudáka Titua nakonec spořádal krokodýl k večeři, morální ponaučení z toho plynoucí jsme obratem zapomněli. Ale co byste chtěli po malých dětech, že?
Co pro nás dělalo Povídky z pralesa tak přitažlivým bylo naprosto skvělé zpracování a namluvení, že měl člověk až pocit, jako by byl uprostřed oné džungle s praskajícím ohněm a uprostřed roztodivných zvířat a zvířátek.
Několik z těchto povídek je zde ke stažení ve formátu
mp3, jen prosím omluvte sníženou kvalitu, nahrávka byla
původně na (už tak dost zašuměné) kazetě. Přes pár známých
se nám podařilo získat původní nahrávky z TWR, které jsou
o poznání kvalitnější. Vřelé díky.