Studnice

Píše se rok 1623, a Jan Amos Komenský v jedné z nejtěžších chvil svého života, kdy musel opustit milovanou vlast a jeho manželka i oba synové zemřeli na mor, tvoří snad své nejznámější dílo, Labyrint světa a ráj srdce. Vykreslil v něm poutníka, který si chtěl projít svět, aby si mohl vybrat své budoucí povolání, ale všude nachází jen šalbu, klam, podvody, špatné příklady a zmatek. A ačkoli se některé věci od té doby změnily, budete nejspíš překvapeni, kolik z Komenského popisu vůbec nezastaralo a platí i dnes možná více než kdy jindy. A že i dnes je jediným spolehlivým útočištěm právě onen ráj srdce.

Od roku 1623 uplynulo už docela dost vody a jazyk, mrška jedna, se pořádně změnil, takže číst Komenského dílo v originální češtině je už pomalu práce jen pro otrlé povahy. Protože ale stojí rozhodně za to, můžete si ho zde stáhnout „přepsané“ do moderní a srozumitelnější češtiny. Kniha je ke stažení v příloze ve formátu pdf.

V oněch dobách, kdy zlý obr Diabolus osnoval zkázu města Duše, sepsal jistý kronikář jménem John Bunyan (možná znáte některá z jeho dalších děl – například Poutníkovu cestu) historii bojů a válek o ono město – jak bylo nejprve lstí a záludným útokem dobyto, když byli ještě jeho občané nevinní a čistí jako padlý sníh, jak ten zloduch vše dobré ve městě převrátil a zkazil, i jak dobrý král Šaddaj vyslal svého syna Immanuela na pomoc nebohému hynoucímu městu, městu již tak zkaženému, že si nabídnuté dlaně a pomoci ani nevážilo, ale postavilo se jí se zbraní v ruce na odpor.

Ale už dost prozrazování, přečtěte si příběhy oněch dnů koneckonců sami, stojí to určitě za to. Kniha je ke stažení v příloze ve formátu pdf.

„Krokodýli nejsou a nikdy nebyli,“ myslel si (a hlásal) i navzdory dobře míněným radám svých soukmenovců a spoluzvířat opičák Titu…

…a dost špatně dopadl.

Když jsem byl ještě malé dítě, byly Povídky z pralesa naší nejoblíbenější dětskou kazetou, kterou jsme si s velikou oblibou přeposlouchávali zas a zase. Nic nám nevadilo, že většina z nich je poněkud drsnějšího rázu a že nebohá zvířátka obvykle poměrně špatně skončila, na kráse příběhů a bajek z daleké džungle to moc neubralo. Ke každé bajce též patřilo nějaké to morální ponaučení, nicméně obávám se, že ačkoli jsme si pamatovali, že chudáka Titua nakonec spořádal krokodýl k večeři, morální ponaučení z toho plynoucí jsme obratem zapomněli. Ale co byste chtěli po malých dětech, že?

Co pro nás dělalo Povídky z pralesa tak přitažlivým bylo naprosto skvělé zpracování a namluvení, že měl člověk až pocit, jako by byl uprostřed oné džungle s praskajícím ohněm a uprostřed roztodivných zvířat a zvířátek.

Několik z těchto povídek je zde ke stažení ve formátu mp3, jen prosím omluvte sníženou kvalitu, nahrávka byla původně na (už tak dost zašuměné) kazetě. Přes pár známých se nám podařilo získat původní nahrávky z TWR, které jsou o poznání kvalitnější. Vřelé díky.

Téma, o kterém pojednává kniha sepsaná biskupem anglikánské církve v Liverpoolu J. C. Rylem (1816 – 1900), se dnes už osobně dotýká i mne. Máme totiž doma jednoho malého čtrnáctiměsíčního hříšníka a chceme usilovat o to, aby z něj vyrostl jednak hříšník spasený, ale také hříšník dobře vychovaný. Že zůstane hříšníkem, dokud nepřijde Pán, s tím toho moc nenaděláme.

J. C. Ryle si za motto své kratičké knížky o výchově dětí vzal verš z Přísloví: Zasvěť už chlapce do jeho cesty, neodchýlí se od ní, ani když zestárne (Př 22:6) a na jeho základě se snaží rodičům ukázat, co je jejich povinností, jaké dobré návyky bychom neměli opomenout naše děti naučit, ale také kde jsou hranice i té sebelepší výchovy, za nimiž už musíme spoléhat jen na Boží milost.

Kniha je ke stažení v příloze článku a je ve formátu pdf.

Přes poněkud reklamní název tato kniha George Wooda nepodává „nový tajný recept na úspěch v byznysu“, ani se nesnaží podat křesťanům návod, jak se právě jejich služba stane „tou úspěšnou službou, která změní svět“. To má ale jednu podstatnou výhodu – je to totiž kniha skutečně pro každého, i toho nejmenšího křesťana – podává totiž měřítka úspěchu, jak se na ně dívá Bůh.

Kniha je v podstatě ucelený, krásně vysvětlený a jemně podaný výklad Ježíšova Kázání na hoře, takže se zabývá otázkami jako: „Jak jednat s hněvem“, „Co se dá dělat se sexuálním hříchem“, „Jak máme jednat s obtížnými lidmi“ či „Jak můžeme překonat úzkosti a starosti“. Vřele doporučuji.

Kniha je ke stažení ve formátu pdf, originál je k nalezení zde.

Žijete plný život?

Devět vlastností (které obyčejně nazýváme „ovoce Ducha“) popisují osobu, která žije plným životem. Nalezli byste názvy kapitol ve svém životopise?

Jsem milující.
Jsem radostný.
Jsem pokojný.
Jsem trpělivý.
Jsem laskavý.
Jsem dobrotivý.
Jsem věrný.
Jsem mírný.
Ovládám se.

Nejspíš nikdo z nás by si netroufl vydat vlastní životopis s takovými titulky, protože by to před ostatními vypadalo domýšlivě a jako sebechvála (i kdyby to byla pravda!). Ježíš nicméně očekává, že právě tyto vlastnosti budou popisovat Jeho učedníky…

…takto začíná kratičká kniha, kterou napsal George O. Wood a zabývá se právě ovocem Ducha. Ovocem, bez něhož jsme (třeba i s plejádou úspěchů na svém kontě) před Bohem jen neplodnými a neužitečnými stromy. Ovocem, které Bohu skutečně chutná…

Kniha je ke stažení v příloze článku ve formátu pdf, originál je k nalezení zde.

Jeden chytrý programátor kdysi (dle počítačové historie v dávné prehistorii) vynalezl sázecí systém jménem TeX. Jelikož jsem k němu taky trochu přičuchl, věnoval jsem pár hodin tomu, že jsem v něm připravil jakési souborné vydání povídek ze Studnice v roce 2006. Nejsou tam všechny, jde o jakýsi výběr, a pro odborníky ani sazba nejspíše nebude dokonalost sama, ale třeba se to někomu bude líbit. Povídky jsou ke stažení ve formátu pdf, jako A4 nebo A5 s obrázky ilustrujícími kapitoly, nebo i bez nich.

Kniha popisuje cestu poutníka, který má jméno „Křesťan“ (v českém překladu Kristián) z města zkázy, odkud se rozhodl utéci před nadcházejícím hněvem, až na vrch Sion. Celou cestu, od počátku až do konce, musel náš Křesťan projít po úzké cestě. Takže, i když někdy vedla přes skály a dokonce i údolím stínu smrti, přesto se dala vždy, byl-li člověk pozorný, rozpoznat od všech odboček, které vždy zajisté vedly do záhuby. Jako například ta, kam oba poutníci odbočili kvůli usnadnění cesty, ale málem nalezli záhubu v hradu obra Beznaděje. Ale už dost prozrazování, dobrá kniha, kterou tato bezesporu je, umí hovořit sama za sebe.

Zpěvník AC Brno sestavený zhruba před dvěmi léty. Obsahuje některé písně zpívané v našem sboru, ale také některé starší, nebo méně známé.

Vaš Tuke je CD romských chval natočené již před nějakým tím rokem. Tento zpěvník není nic oficiálního, ale spíše pokus odposlouchat tyto písně a zachytit je i s akordy do zpěvníčku. CD se dá případně koupit v brněnském TWR. V příloze je zpěvník ve variantě bez akordů i s akordy ve formátu pdf. Byl jsem před časem požádán přes jednoho člověka autory alba, abych dal nahrávky na web – jsou zde tedy ke stažení.