Básně a písně

Básně a písně

Když jsem ještě blahé paměti navštěvoval střední vzdělávací ústav, mívali jsme takovou průpovídku: „Copak tím chtěl asi básník říci“. Čímž jsme mysleli, že nevíme. Pravdou je, že některé básně bývají tolik umělecké, že význam se kdesi pod tím uměním ztrácí. Také je pravdou že jsem si mnohem více oblíbil zpívat se skupinkou nadšených dětí kdesi u táboráku pod široširým nebem nad nablýskané koncertní sály. Zde tedy můžeš najít právě takové básně a písně, snad jednoduché, i myslím kulturně barbarským jako ta má srozumitelné, a snad i s trochou života uvnitř.


So 10. 3. 2012

Hlas rozumu

Lukáš Makovička
1880x přečteno

Pane Bože, nač tak zhurta?
Vždyť máš jablek víc jak sultán!
Had to taky myslel dobře,
nevěřil bys milé kobře?
Promluvte si blíže, zblízka,
vyjasněte stanoviska!
Necháte snad hrůzy dštění,
vždyť jde jen o nedorozumění.

Poslyš, Dejve, Saule, hochu,
přemýšlejte aspoň trochu!
Hodil kopím, to je toho!
A že dvakrát? Dej si pohov.
Kdybyste si spolu sedli,
promluvili, něco snědli,
zjistíte, že nic to není,
než malinké nedorozumění.

Hlas rozumu
Út 6. 9. 2011

Pochybuj

Lukáš Makovička
1970x přečteno

Pochybuj o žáru v létě,
že měsíc tiše kráčí tmou,
že oř smrti dostihne tě,
však nikdy, že chci dnes být tvou.

Pochybuj o chladu v zimě,
že noc nosí náruč snů,
že je volba těžké břímě,
však nikdy, že chci dnes být tvůj.

Pochybuj
Po 12. 10. 2009

Svatební

Lukáš Makovička
2711x přečteno

Ať vaše láska zesílí,
ať projde všemi bouřemi,
ať plamen jen ji zakalí,
ve zlý den ať se nezlomí.

Ať skotačení pramínků
v mocný proud se promění
a jak záplava zakryje
jak křivdy, tak přestoupení.

Svatební
Po 12. 10. 2009

Za dvacet let

Lukáš Makovička
2360x přečteno

Za dvacet let,
až odplynou vody
a slunce uběhne maraton,
kde skončí svět,
jaké sklidíš plody,
co ti zůstane na beton?

Za dvacet let
Čt 7. 5. 2009

Kdo jsem já

Lukáš Makovička
4682x přečteno

O tuhle písničku bych se s vámi chtěl podělit, neb má moc krásná slova. V původní písni se jakási mně celkem neznámá skupina Casting crowns ptá: „Kdo jsem já, že Pán celé Země chce znát moje jméno a starat se o mé bolesti?“ A odpovídá, že to není proto, jaký jsem, ani proto, co jsem už vykonal, ale proto, kdo je On, a proto, co chtěl ze své vlastní vůle vykonat.

Svatá pravda.

Kdo jsem já
Čt 7. 5. 2009

Měl jsem ji rád dřív

Lukáš Makovička
4191x přečteno

Za touhle písničkou stojí krásný nápad (ne můj samozřejmě) – a ani nevím, jestli vám mám kazit to překvapení.

Ale tak jo…

Ono to totiž zpočátku vypadá, jako by celá píseň patřila spíš do žánru červené knihovny a jako by ji zpíval nějaký zhrzený milenec, jenž s nostalgickou touhou v očích přihlíží, jak jeho milá objímá někoho jiného. Jenže nic není jak se zdá a z přihlížejícího zpěváka se vyklube docela obyčejný táta na svatbě své dcery, táta, který vzpomíná na to, jak vypadala, když poprvé vykoukla na svět, táta, který zpívá o tom, jak je dnes těžké se jí vzdát, i když jí z celého srdce přeje, aby byla šťastná.

Měl jsem ji rád dřív
St 18. 2. 2009

Děkuji

Lukáš Makovička
2603x přečteno

Když někde hraju tuhle písničku, občas se mne někdo optá, kdopak že to složil. A když se ten někdo dozví, že pan Kryl, bývá notně překvapen. Přeci jen, když se řekne Karel Kryl, vybaví se nám spíš jeho sžíravé protikomunistické verše, veličenstva kati, bratříčci u vrátek a další. Jenže i tuhle napsal Karel Kryl a popravdě, mně se ze všech jeho písniček líbí úplně, ale úplně nejvíc. „Beránku, děkuji, marně jsi neumíral.“

Děkuji
St 28. 1. 2009

Přelétavý ptáčku

Lukáš Makovička
2515x přečteno

Čemu ty věříš,
přelétavý ptáčku?
Co ty máš za pravdivé,
za skutečně spolehlivé,
že nikde nespočineš,
že nikde nevydržíš,
že nikde nezůstaneš?

Kam zase letíš,
přelétavý ptáčku?
Což nemáš pokoj?
Což nemáš klid?
Místo, kde navěky
zůstaneš žít?

Přelétavý ptáčku
St 30. 1. 2008

Shema Yisrael

Lukáš Makovička
4370x přečteno

Písničku, kterou jsem se amatérsky snažil zachytit do not (a přeložit), složil pán jménem Yaakov Shwekey, podle dostupných informací žid jako poleno. Text vypráví skutečný příběh, který se stal za druhé světové války, kdy prchající židé museli občas své malé děti zanechat v katolických klášterech, měly-li mít nějakou šanci na přežití.

Jenže větry války pomalu přešly a jeden muž se vydal na cestu, aby přivedl rozprášené židovské děti domů. Stávalo se ale, že mu děti zapřeli, řekli mu, že tam žádné takové dítě není. Jenže kořeny, které v dětech zanechala židovská výchova, byť v útlém věku, se nedaly tak snadno vyrvat, a tak když onen člověk začal celým srdcem citovat snad nejznámější text z Tóry, „Shema Yisrael“, „Slyš, Izraeli, tvůj Bůh je Bůh jeden“, mnohé oči, které už téměř zapomněly na to, čím kdysi byly, se náhle rozpomněly.

Shema Yisrael
St 5. 12. 2007

Láska minstrelů

Lukáš Makovička
2827x přečteno

S loutnou a citerou
ke hradům putují
pro tváře spanilé
o lásce zapějí:

„Vše, co mám, chci ti dát,
pro tebe jen chci žít,
nic nechci více než
v náručí tvém se skrýt.“

Láska minstrelů